Základní škola a Mateřská škola
Nová Bystřice

Historie školy

Pátráme-li po historii školství v Nové Bystřici, musíme začít rokem 1661, kdy byla na zámku zřízena jednotřídní škola. Ta byla v roce 1784 změněna na dvoutřídní a v roce 1827 - pod správou a řízením církve - ve školu trojtřídní.

Velmi zajímavé jsou údaje o počtu dětí, které v roce 1862 na Novobystřicku žily: 516 dětí v Nové Bystřici, 101 v Albeři, 37 v Rajchéřově, 46 v Romavě, 127 v Peršláku (nyní Novém Vojířově), 44 v Artolči (dnes Artolci), 56 v Dobré vodě a 56 v Hradišti a Potočné. Celkem tedy 983 dětí, což je na dnešní dobu číslo téměř neuvěřitelné. Plat učitele činil tehdy 210 zlatých ročně, plat podučitele pak 136 zlatých ročně. 

Záznamy říkají, že roku 1875 byla založena měšťanská škola v dnešní Švermově ulici - bohužel však chybí jakékoliv upřesnění, takže ani nevíme, kde přesně tato škola stála. Roku 1875 byla založena v zámku také odborná škola tkalcovská. Dále také víme, že v bývalém Klubu mládeže, nyní prázdném objektu ve Vídeňské ulici, byla před 1. světovou válkou židovská synagoga a také židovská škola.

Historie současné školní budovy se začíná psát rokem 1903. V tomto roce byla dokončena původně pouze německá škola, jejíž výstavba trvala tři roky a v níž bylo místo pro 10 obecných tříd, 6 měšťanských tříd a jednu tělocvičnu. O vývoji českého školství však v době do vzniku ČSR, tedy do roku 1918, není příliš dokladů.

„Již za Rakouska byli v Nové Bystřici praví charakterové, kteří vždy a všude hlásili se k svému českému původu. Byli to pánové Krupica, Dražan a Pospíšil. Ihned po vydání zákona č. 189 ze dne 3. dubna dorozuměl se s p. Č. Pospíšilem a J. Dražanem pan učitel T. Vl. Sládek, znamenitý menšinový pracovník z Jindřichova Hradce, žádaje o soupis všech českých rodičů a je-jich dítek, která musela navštěvovati školu německou. V měsíci červenci 1919 provedli tito předběžný zápis do české školy, jehož výsledek byl uspokojivý. Byla ihned podána žádost k zemské školní radě v Praze III o povolení české školy. P. učitel T. Vl. Sládek osobně do Prahy jel, by podniknutý krok byl urychlen.
Výnosem zemské školní rady v Praze čís. II 1714/6 a i 1919 Č.z.š.r.86 299 a i 1919 dne 4.října povolena v Nové Bystřici česká, zemská, obecná škola národní dle zákona z 3.dubna 1919 č.189.
Velkou chybou bylo, že nemohla se česká škola otevříti hned na začátku školního roku 1919/20. Nutno bylo vyčkati povolení školy. Následkem toho šli někteří zpět do německé školy, ostatní stávkovali, čekali na otevření české školy. Když byla povolena škola, nebylo učitele. Školství ucítilo kruté následky světové války. Mnoho učitelů padlo, mnoho učitelů po válce šlo do výslužby.
Prvním správcem školy byl jmenován Ludvík Bednář, výnosem zemské školní rady v Praze… Od 10. XII. 1919 do 15. IX. 1920 jako správce zdejší školy…
13. prosince byla úředně odevzdána jedna třída a jedna kancelář v budově německé obecné školy v přízemí k užívání pro českou školu. V pondělí dne 15. prosince 1919 byl velký svátek pro zdejší českou menšinu, došlo k otevření české školy…
15. prosinec 1919 zůstane památným dnem v historii naší české školy a menšiny.
První vyučovací den byl v úterý 16. prosince 1919. Tak jako se postaral p. učitel T. Vl. Sládek o povolení české školy, taktéž pamatoval na začátky vyučovací … takže se mohlo ihned začíti řádně pracovati.“

Školní obvod tvořily obce Nová Bystřice, Albeř, Klášter a Grambach. Zapsáno bylo celkem 23 dětí, z toho 11 chlapců a 12 dívek, na konci roku byl však poměr obrácený – 12 chlapců (3 chlapci se přistěhovali a 2 odstěhovali) a 11 dívek (1 dívka se přistěhovala a 2 odstěhovaly). Výuky náboženství se ujal místní děkan Josef Bartoš, výuka ženských ručních prací byla prozatím svěřena Marii Krejčové z Nové Bystřice.

Obě školy - německá a česká - od 15. 12. 1919 působily v jedné budově. Nutno však dodat, že drtivá většina zdejšího obyvatelstva byla až do roku 1945 německé národnosti. V roce 1924 byla pro české děti zřízena druhá třída (zapsáno bylo 47 dětí), v roce 1926 pak byla zřízena i česká škola měšťanská (obecná škola měla ve dvou třídách 37 dětí, měšťanská pak ve dvou třídách 46 žáků). V roce 1929 pak bylo povoleno zřízení jednoročního učebního kurzu – tedy vlastně čtvrté třídy měšťanské školy. Pod správu školy v tomto roce přešla i nově zřízená mateřská školka, takže česká škola měla celkem již 7 tříd – jednu mateřskou, dvě obecné a čtyři měšťanské. V roce 1936 pak byla mateřská školka přestěhována do budovy Sládkova Národního domu (dnešní České spořitelny na náměstí). V roce 1938 pak pan ředitel Vybíral zaznamenal:

„Kroniku tuto končím krátkým vylíčením událostí od 12. září 1938… Nová Bystřice byla v 6. pásmu mezi obcemi jindřichohradeckého okresu, jež byly obsazeny říšskou armádou v sobotu dne 8. října 1938. Obsazením zanikla státní obecná a měšťanská škola s československým jazykem vyučovacím i se školou mateřskou. Při zániku měla 2 třídy školy obecné a 4 třídy školy měšťanské, 1 oddělení mateřské školy. Byla po léta budována s láskou a obětmi. Naposledy bylo na škole vyučováno v pátek dne 7. října 1938, den před zabráním Nové Bystřice, za účasti 11 dětí. Na škole zůstali v ten čas pouze ředitel a učitelka domácích nauk Marie Francová. 2 učitelé byli mobilisováni, ostatní přikázáni službou na školy v okolí, 2 učitelky nemocny. Dne 8. října obsazeny česká škola i Sládkův Národní dům Němci. 
„Noc táhne nad lidem mým…“
„A přece nesmíme ani my, ani lid nám uloupený zahynout, než se rozední.“

V závěru 2. světové války byly ve škole dva lazarety Rudé armády, a tak po válce byla výuka zahájena 2. července 1945 již v ryze české škole. Do školy chodilo 62 dětí a vyučování bylo ukončeno již 12. července. V závěru měsíce pak nový správce školy Antonín Veselý provedl zápis pro nový školní rok. Bylo zapsáno 40 dětí do školy mateřské, 256 dětí do školy obecné a 234 dětí do školy měšťanské. Obecná škola tehdy měla v pěti ročnících 6 tříd (ve dvou prvních třídách mělo 72 žáků jednu učitelku – žáci měli střídavé vyučování), měšťanská pak ve třech ročnících 6 tříd + kurz.

Počet dětí prudce stoupal a škola se potýkala s velkým nedostatkem učitelů. O tom, jak rychle narůstal počet žáků v dalších letech svědčí údaj ze školního roku 1961/1962 - 22 tříd, 731 žáků (nejvíc v celé historii školy), ale taky 30 učitelů a 2 vychovatelky. Na škole tehdy učilo včetně ředitele školy a jeho zástupce pouze 11 mužů! Počet dětí ale začal postupně pomalu klesat, takže například v roce 1983 jsme měli 524 žáků, v roce 1993 pak 420 žáků. V roce 1996 sice stoupl počet školáků na 431, ale hned 2 roky poté poklesl na 395. Nejméně dětí měla škola v roce 2010 – pouze 330. V posledních letech se počet žáků navštěvujících naši školu pohybuje okolo 350.

Díky přízni obce doznala velkých změn i sama školní budova. Za zmínku jistě stojí generální přestavba v roce 1980, nová přístavba se šatnami, odbornými učebnami a byty v roce 1995, v roce 1998 pak úpravy prostor pro bezbariérový přístup do přízemí školy, v témže roce rekonstrukce školní kotelny na plynovou, v roce 2000 rekonstrukce školní tělocvičny a úprava prostor u Hradecké ulice pro využití v době velké přestávky i mimo vyučování, v roce 2001 vybudování výtahové plošiny pro zdravotně postižené žáky a rekonstrukce jazykové učebny. V roce 2004 se uskutečnila půdní vestavba a byla vyměněna střecha školy, v roce 2005 pak byla vyměněna všechna okna a škola byla nově omítnuta. V roce 2009 byla nově zrekonstruována školní jídelna. Od roku 2010 jsme postupně pořídili do všech tříd výškově stavitelné lavice a všechny učebny vybavili interaktivními tabulemi a novým nábytkem. Zmínit musíme i celkovou rekonstrukci mateřské školy včetně zahrady pro děti MŠ. Některé z uvedených akcí byly organizovány a zajišťovány přímo pracovníky školy, protože na hlavních projektech z Operačního programu vzdělání pro konkurenceschopnost a z Regionálního operačního programu jsme získali více než 7 miliónů korun. 

V roce 2003 jsme v novobystřické hale oslavili stoleté, v roce 2014 pak stojedenáctileté výročí školní budovy.Podstatnou změnou bylo vytvoření jednoho subjektu tvořeného základní školou, mateřskou školou, školní družinou a jídelnami v ZŠ a v MŠ a vstup do právní subjektivity – to vše s platností od 1. 1. 2003. Od 1. 12. 2005 máme také současný název  Základní škola a Mateřská škola Nová Bystřice.

Mnohé se ve škole mění i dnes a jistě se změní i v budoucnosti. Všichni bychom si však jistě přáli, aby se jedno nezměnilo nikdy - totiž kvalitní, zodpovědný a důvěryhodný vztah mezi školou a celou rodičovskou veřejností ku prospěchu našich dětí. Naším hlavní cílem je dobrá příprava dětí na život, a to samozřejmě ve spolupráci s rodičovskou veřejností, městem Nová Bystřice i dalšími spádovými obcemi, čemuž také odpovídá název našeho školního vzdělávacího programu – Škola pro život.

Přehled ředitelů (správců) české školy od roku 1919